VÝSTRAHA!
Tato webová stránka obsahuje videa s vybranými chemickými pokusy a návody pro jejich praktické provedení.
Pokusy, které jsou označeny stupněm rizika 3 (zvýšené), 4 (významné) a 5 (vysoké), smí provádět pouze osoby starší 18 let s potřebnou kvalifikací (tj. aprobovaní učitelé chemie nebo osoby s odbornou způsobilostí podle § 44b zákona č. 258/2000 Sb.).
Podmínkou pro bezpečné provedení jednotlivých pokusů je dodržení všech požadavků uvedených v příslušných metodických listech.
Na základě výše uvedeného upozornění autorský tým prohlašuje, že svoji odpovědnost za jakékoliv škody vzniklé při realizaci zde uvedených pokusů, nebo vzniklé neodbornou manipulací s použitými chemickými látkami a směsmi, vylučuje a upozorňuje na to, že případně vzniklá povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám může být vyloučena nebo omezena.
V případě technických problémů využijte kontakt níže
david.jirsa@fbmi.cvut.cz
- Kippův přístroj
- 2 promývací baňky (250 ml)
- varná baňka s rovným dnem (1000 ml)
- skleněná trubička ohnutá do pravého úhlu
- kahan
- zapalovač
- špejle
- spojovací hadičky
Do střední části Kippova přístroje vložíme kusový uhličitan vápenatý a do horní části nalijeme tolik roztoku kyseliny chlorovodíkové, až je uhIičitan zaplaven. Uzavřeme kohoutek. Vyvíjející se plyn vytlačí roztok kyseliny do horní části přístroje, a tím se reaktanty oddělí a reakce přestane probíhat. K vývodu přístroje hadičkou připojíme promývací baňku s roztokem lakmusu a k ní další promývací baňku s vápennou vodou (kapalin v baňkách je takové množství, že hladina dosahuje 2 až 3 cm nad konec vnitřní trubičky). K druhé promývací baňce připojíme trubičku ohnutou do pravého úhlu. Trubička volným koncem zasahuje ke dnu varné baňky.
Reakcí kyseliny chlorovodíkové s uhličitanem vápenatým vzniká plynný oxid uhličitý, roztok chloridu vápenatého a voda:
2 HCl + CaCO3 → CO2 + 2 CaCl2 + H2O
Zčervenání roztoku lakmusu dokazuje vznik kyseliny. Reakcí oxidu uhličitého s vodou vzniká kyselina uhličitá. Oxid uhličitý reaguje s roztokem hydroxidu vápenatého (vápenná voda) za vzniku bílé sraženiny uhličitanu vápenatého a vody. Tato reakce se používá k důkazu oxidu uhličitého. Oxid uhličitý má větší hustotu než vzduch, proto ode dna naplňuje baňku, vytlačuje vzduch, až je nádoba oxidem uhličitým zcela naplněna.
Nejdříve ověříme, že hořící špejle po zasunutí do baňky na konci aparatury hoří i v baňce. Pozvolna otevíráme kohoutek Kippova přístroje a kyselina chlorovodíková zaplaví uhličitan vápenatý. Dochází k vývoji plynu, který probublává roztoky v baňkách. Fialová barva roztoku lakmusu se mění na červenou. Z roztoku vápenné vody se vylučuje bílá sraženina uhličitanu vápenatého. Do baňky na konci aparatury opět zasuneme hořící špejli a plamen zhasne.
Oxid uhličitý hasí plamen. Pro své hasicí účinky se používá jako náplň do sněhových hasicích přístrojů.
Dodržovat na pracovním místě čistotu a pořádek. Použít pouze nezbytně nutné množství jednotlivých látek.
Použitou aparaturu je nutné sestavit pouze z kompatibilních částí. Při sestavování aparatur, zejména nasouvání hadiček na skleněné trubičky, nebo při zasouvání skleněných trubiček do pryžových zátek je nutné pracovat zvlášť opatrně – hrozí prasknutí a pořezání. Skleněné trubičky nutno uchopovat přes hadřík a spoje nejprve lehce natřít tukem. Před zahájením chemického pokusu zkontrolovat sestavenou aparaturu. Zvláštní pozornost je nutné věnovat prasklinám a rýhám ve skle.
Roztoky z promývacích lahví po naředění vodou vylijeme do výlevky. Nezreagovaný uhličitan vápenatý po opláchnutí a oschnutí uložíme k dalšímu použití. Kyselinu chlorovodíkovou uložíme do označené lahve k dalšímu využití pro tento pokus.
Po celou dobu laboratorní práce je zakázáno vzdalovat se z pracovního místa nebo se věnovat jiné činnosti, která by mohla odvádět pozornost. Nepoužívat poškozené laboratorní sklo nebo nekompatibilní části. Zabránit kontaktu s použitými látkami, nevdechovat výpary. Zamezit kontaktu kyseliny chlorovodíkové se zinkem, mědí a mosazí – vzniká vodík, který je výbušný. Zamezit kontaktu kyseliny chlorovodíkové s louhy – může nastat prudká reakce. Nenaklánět se nad reakční směs – z kyseliny chlorovodíkové se mohou odpařovat silně leptavé páry těžší jak vzduch. Zabránit kontaktu kyseliny chlorovodíkové s vodou – voda se nesmí dostat do kyseliny (prudká reakce). Je zakázáno provádět tento pokus alternativním způsobem nebo za použití jiného pomůckového vybavení, než jak je uvedeno v tomto metodickém listě.