Většina chemických látek se vyznačuje vícero třídami nebezpečnosti. Je proto nezbytné se informovat, o jaké třídy, resp. jednotlivé kategorie se jedná. Tyto informace lze nalézt v bezpečnostním listu. V něm se lze také dočíst pokyny pro bezpečnou manipulaci s těmito látkami (viz P-věty) a požadavky na používání konkrétních druhů osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Kromě nebezpečných vlastností používaných chemikálií je totiž závažnost chemického rizika závislá mimo jiné na tom, jakým způsobem je s těmito chemikáliemi nakládáno. I relativně bezpečná chemická látka nebo chemická směs může způsobit vážné zranění, pakliže je s ní nakládáno v rozporu s pokyny uvedenými v bezpečnostním listu, anebo způsobem, kdy dojde k znásobení jejich nebezpečného potenciálu například při požáru, úniku do ovzduší nebo do kanalizace.
Pojem nakládat zahrnuje jak vlastní používání chemikálií, tak i jejich skladování, rozdělování do menších balení a označování obalů příslušnými informacemi a značkami. Ve školním prostředí je tak nutné pamatovat na zajištění bezpečnosti jak při samotném provádění chemických pokusů, tak i při jejich přípravě (např. odvažování a příprava reaktantů), při likvidaci vzniklých produktů nebo odpadů a také při skladování chemikálií v kabinetech. Na to se v praxi často zapomíná.
Pro bezpečné nakládání s chemickými látkami během praktické výuky chemie je tedy nezbytné dodržet nejen všechna stanovená bezpečnostní opatření, ale především „zdravý rozum“. To ovšem nutně předpokládá znalost souvisejících chemických rizik a zodpovědný přístup učitele/demonstrátora. Většiny nebezpečných látek se není třeba obávat. Při striktním dodržení zásad správné laboratorní praxe a pokynů uvedených v bezpečnostním listu s nimi lze pracovat poměrně bezpečně. Tímto přístupem se lze vyvarovat vzniku nežádoucích účinků na život a zdraví osob, které danou práci provádějí, ale také osob, které by mohly být bezprostředním způsobem ohroženy možnými důsledky prováděných činností (tj. přihlížející). Uvedená zásada by měla být použita nejen při školních pokusech, ale také při volnočasových aktivitách, jakými jsou kroužky, příměstské tábory apod., kde se nejrůznější efektní pokusy taktéž hojně provádějí.
Nejrůznější nehody a zranění nicméně neustále poukazují na to, že chemická rizika není radno podceňovat ani bagatelizovat. To, že někdo s nějakou látkou pracuje dvacet let ještě neznamená, že tak činí bezpečně. Většinou je to spíše tak, že měl pouze dvacet let štěstí, protože se nic nestalo.
V rámci tvorby databáze e-BEDOX jsme si byli všech uvedených skutečností dobře vědomi. Autoři této databáze jsou jak zkušení didaktici chemie, tak i soudní znalci a odborníci na BOZP a toxikologii. Každý zde uvedený pokus byl velmi pečlivě posouzen z mnoha hledisek. Kromě nebezpečných vlastností použitých látek nebo vznikajících produktů byla vždy zvažována také pravděpodobnost vzniku škody na zdraví přítomných osob během vlastní realizace daného pokusu, při současné úvaze o možné závažnosti takto vzniklých zranění (tj. byl uvažován nejhorší možný scénář nehody). Určení celkové rizikovosti každého pokusu pak bylo provedeno po jeho reprodukci, kdy byl experiment natočen profesionálními filmaři, a to z různých úhlů a v různém detailu. Pořízené záznamy pak byly následně analyzovány formou kolektivní diskuse členů týmu (brainstormingem) s cílem identifikovat potenciálně rizikové momenty. Pro vyjádření výsledné míry rizika pro jednotlivé pokusy byla použita tato kvalitativní škála:
- Zanedbatelné riziko
- Mírné riziko
- Zvýšené riziko
- Významné riziko
- Velmi vysoké riziko.
Uvedená rizika mají varovat učitele/demonstrátory nakolik může být daný pokus nebezpečný, a to nejen s ohledem na akutní působení (např. požár, výbuch, otrava, poleptání/potřísnění nebo senzibilizace), ale také s přihlédnutím k možným dlouhodobým účinkům použitých látek nebo produktů (tj. karcinogenita, mutagenita v zárodečných buňkách, toxicita pro reprodukci, toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové expozici a nebezpečnost při vdechnutí). Kromě hodnocení chemických účinků byly do hodnocení rizik zahrnuty také další nebezpečné faktory, jako například možnost vzniku mechanického poranění (zejména o skleněné střepy a ostré hrany), úrazy elektrickým proudem nebo vznik popálenin účinkem tepla nebo chladu.
