VÝSTRAHA!
Tato webová stránka obsahuje videa s vybranými chemickými pokusy a návody pro jejich praktické provedení.
Pokusy, které jsou označeny stupněm rizika 3 (zvýšené), 4 (významné) a 5 (vysoké), smí provádět pouze osoby starší 18 let s potřebnou kvalifikací (tj. aprobovaní učitelé chemie nebo osoby s odbornou způsobilostí podle § 44b zákona č. 258/2000 Sb.).
Podmínkou pro bezpečné provedení jednotlivých pokusů je dodržení všech požadavků uvedených v příslušných metodických listech.
Na základě výše uvedeného upozornění autorský tým prohlašuje, že svoji odpovědnost za jakékoliv škody vzniklé při realizaci zde uvedených pokusů, nebo vzniklé neodbornou manipulací s použitými chemickými látkami a směsmi, vylučuje a upozorňuje na to, že případně vzniklá povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám může být vyloučena nebo omezena.
V případě technických problémů využijte kontakt níže
david.jirsa@fbmi.cvut.cz
Do krystalizační misky naplněné asi do ¼ vodou přidáme 4 – 5 kapek roztoku fenolftaleinu. Pinzetou ze zásobní láhve vyjmeme draslík, položíme na filtrační papír a filtračním papírem ho osušíme. Odkrojíme část o velikosti zrnka hrachu a přebytečný kov vrátíme do zásobní láhve. Draslík opět osušíme filtračním papírem, pinzetou položíme na hladinu vody do středu misky a odstoupíme. Dochází k bouřlivé reakci za vzniku plamene, roztok fenolftaleinu se barví červeně.
Reakcí draslíku s vodou vzniká plynný vodík a uvolňuje se teplo, které způsobí jeho zapálení. Zčervenání roztoku fenolftaleinu dokazuje vznik hydroxidu draselného. Průběh exotermní, redoxní, reakce draslíku s vodou za vzniku vodíku a hydroxidu draselného vyjadřuje chemická rovnice:
2 K(s)+ 2 H2O (I)→ 2 H2 (g)+ 2 NaOH(aq)
Pokud nemá laboratorní stůl pracovní desku z dlaždic, je potřebné misku podložit větší nehořlavou podložkou, aby rozstřikující se hořící částice kovu nepoškodily desku demonstračního stolu. Pokus prováděný postupně s prvky skupiny alkalických kovů (Li, Na a K) lze použít k prezentaci obdobných vlastností prvků v rámci skupiny v periodické tabulce a k výuce periodického zákona.
Dodržovat na pracovním místě čistotu a pořádek. Použít pouze nezbytně nutné množství draslíku. Draslík uchopovat kovovou pinzetou nebo kleštěmi. Přebytečný draslík je nutno ihned vrátit do zásobní láhve, v níž musí být dostatečné množství petroleje nebo parafínového oleje. Láhev ihned uzavřeme zábrusovou zátkou. Zamezit kontaktu draslíku s kůží a očima. Zajistit řádné větrání laboratoře.
Při práci s nožem je nutné dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k pořezání. Čepel nože nesmí být příliš dlouhá a musí být dostatečně ostrá. Kousky kovového draslíku zásadně nepřipravujeme odtrhováním nebo sekáním pomocí sekáčku. Nůž i pinzeta musí být čisté a suché.
Po zreagování veškerého draslíku obsah reakční misky uložíme do uzavřené odpadní nádoby s příslušným bezpečnostním označením a necháme zlikvidovat specializovanou firmou.
Při tomto pokusu se používá kovový draslík, který je na vzduchu samozápalný. Je nutné dodržovat zásadu, že pracujeme pouze s malým množstvím kovového draslíku a přebytečné množství ihned ukládáme do zásobní láhve naplněné petrolejem nebo parafínovým olejem. Neponecháváme kovový draslík dlouho ležet v misce na vzduchu. Při tomto pokusu vzniká plynný vodík, který je vysoce hořlavý a výbušný. Je nezbytné dbát na to, aby v bezprostřední blízkosti vzniku vodíku (min. 0,5 metru) nebyl používán otevřený plamen nebo jiný zdroj zapálení.
Po celou dobu laboratorní práce je zakázáno vzdalovat se z pracovního místa nebo se věnovat jiné činnosti, která by mohla odvádět pozornost. Pro hašení hořícího draslíku nepoužívat vodu. Při reakci draslíku s vodou vzniká vysoce hořlavý vodík. Neponechávejte draslík dlouho na vzduchu – hrozí jeho samovznícení. Je zakázáno provádět tento pokus alternativním způsobem nebo za použití jiného pomůckového vybavení, než jak je uvedeno v tomto metodickém listě.