VÝSTRAHA!
Tato webová stránka obsahuje videa s vybranými chemickými pokusy a návody pro jejich praktické provedení.
Pokusy, které jsou označeny stupněm rizika 3 (zvýšené), 4 (významné) a 5 (vysoké), smí provádět pouze osoby starší 18 let s potřebnou kvalifikací (tj. aprobovaní učitelé chemie nebo osoby s odbornou způsobilostí podle § 44b zákona č. 258/2000 Sb.).
Podmínkou pro bezpečné provedení jednotlivých pokusů je dodržení všech požadavků uvedených v příslušných metodických listech.
Na základě výše uvedeného upozornění autorský tým prohlašuje, že svoji odpovědnost za jakékoliv škody vzniklé při realizaci zde uvedených pokusů, nebo vzniklé neodbornou manipulací s použitými chemickými látkami a směsmi, vylučuje a upozorňuje na to, že případně vzniklá povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám může být vyloučena nebo omezena.
V případě technických problémů využijte kontakt níže
david.jirsa@fbmi.cvut.cz
- odsávací baňka (1000 ml) se zátkou
- zkumavka
- velká vana
- svíčka
- zapalovač
- pinzeta
Odsávací baňku naplníme asi do jedné čtvrtiny nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a přidáme 1 – 2 ml kapalného saponátu. Do zkumavky nalijeme 2 až 3 cm vysoký sloupec koncentrované kyseliny chlorovodíkové a opatrně ji pomocí pinzety vložíme do baňky. Zkumavka se musí hrdlem opírat o vnitřní stěnu baňky v šikmé poloze tak, aby se její obsah nesetkal s roztokem nebo se nevylil. Baňku uzátkujeme. V digestoři umístíme vanu s hořící svíčkou. Dlaň ruky opřeme o zátku, prsty uchopíme její ústí a nadzvedneme ji. Vyústění baňky namíříme k vaně s hořící svíčkou a druhou rukou baňku překlopíme. Z baňky začne rychle tryskat voda, která uhasí svíčku.
Reakcí kyseliny chlorovodíkové s hydrogenuhličitanem sodným vzniká plynný oxid uhličitý, voda a chlorid sodný. Vznikající plyn vytvoří v baňce přetlak, který způsobuje prudké tryskání vody z baňky.
Tento pokus sice nese název “Model hasicího přístroje”, ale vodní ani pěnové hasicí přístroje na tomto chemismu nefungují. V minulosti, na počátku 20. století, se ale v tzv. hasicích granátech využívala chemická reakce roztoku chloridu sodného, čpavkové vody a kyseliny chlorovodíkové. Po vhození granátu do ohně se ampule s těmito látkami rozbily, došlo k jejich vzájemnému smísení, což vedlo k vývinu plynů potřebných k hašení. Princip fungování dnešních hasicích přístrojů je nicméně shodný s tímto modelovým příkladem. Uvnitř nádoby dochází k vytvoření přetlaku, který zajistí, že je hasební látka z vnitřku hasicího přístroje vytlačena ven. Dnes se jako hnací plyn používá stlačený vzduch; dříve pak byl stlačený vzduch umístěn uvnitř hasicího přístroje ve speciální patroně, která se po stisknutí ovládacího ventilu prorazila.
Dodržovat na pracovním místě čistotu a pořádek. Před zahájením chemického pokusu zkontrolovat sestavenou aparaturu. Zvláštní pozornost je nutné věnovat prasklinám a rýhám ve skle. Použít pouze nezbytně nutné množství jednotlivých látek. Zabránit kontaktu s kyselinou chlorovodíkovou, nevdechovat její výpary. Zabránit úniku do životního prostředí.
Hrdlo použité baňky musí být řádně utěsněno přiléhavou zátkou, aby při protřepávání nedocházelo k úniku kapaliny ven – riziko vyklouznutí baňky z rukou a její rozbití.
Zbytky kapalin z reakční nádoby i skleněné vany po naředění vodou vylijeme do výlevky. Pozor kapaliny mohou obsahovat zbytky nezreagované kyseliny chlorovodíkové.
Ačkoli tento pokus demonstruje princip hasicího přístroje, není pro jeho provedení nezbytně nutné použít žádný hořící předmět. Pokud se ale rozhodnete demonstrovat i samotné hašení, použijte pouze zapálenou svíčku umístěnou v nehořlavé nádobě (např. skleněném akváriu). V žádném případně nepoužívejte misky s hořlavými kapalinami!
Po celou dobu laboratorní práce je zakázáno vzdalovat se z pracovního místa nebo se věnovat jiné činnosti, která by mohla odvádět pozornost. Nepoužívat poškozené laboratorní sklo nebo nekompatibilní části. Zamezit kontaktu kyseliny chlorovodíkové se zinkem, mědí a mosazí – vzniká vodík, který je výbušný. Zamezit kontaktu kyseliny chlorovodíkové s louhy – může nastat prudká reakce. Nenaklánět se nad reakční směs – z kyseliny chlorovodíkové se mohou odpařovat silně leptavé páry těžší jak vzduch. Zabránit kontaktu kyseliny chlorovodíkové s vodou – voda se nesmí dostat do kyseliny (prudká reakce). Je zakázáno provádět tento pokus alternativním způsobem nebo za použití jiného pomůckového vybavení, než jak je uvedeno v tomto metodickém listě.