VÝSTRAHA!
Tato webová stránka obsahuje videa s vybranými chemickými pokusy a návody pro jejich praktické provedení.
Pokusy, které jsou označeny stupněm rizika 3 (zvýšené), 4 (významné) a 5 (vysoké), smí provádět pouze osoby starší 18 let s potřebnou kvalifikací (tj. aprobovaní učitelé chemie nebo osoby s odbornou způsobilostí podle § 44b zákona č. 258/2000 Sb.).
Podmínkou pro bezpečné provedení jednotlivých pokusů je dodržení všech požadavků uvedených v příslušných metodických listech.
Na základě výše uvedeného upozornění autorský tým prohlašuje, že svoji odpovědnost za jakékoliv škody vzniklé při realizaci zde uvedených pokusů, nebo vzniklé neodbornou manipulací s použitými chemickými látkami a směsmi, vylučuje a upozorňuje na to, že případně vzniklá povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám může být vyloučena nebo omezena.
V případě technických problémů využijte kontakt níže
david.jirsa@fbmi.cvut.cz
Připravíme si hořčíkovou pásku na nehořlavé podložce, chemické kleště, kahan a trojnožku s keramickou síťkou, na kterou nasypeme 3 až 4 lžičky hořčíkových hoblin. Jeden konec hořčíkové pásky uchopíme do chemických kleští a druhý konec vložíme do plamene kahanu. Hořčík se po zahřátí vznítí a hoří oslnivým plamenem. Plamenem kahanu zahříváme na keramické síťce hořčíkové hobliny. Jakmile se vznítí, odstavíme kahan. Hořící hořčík se pokusíme uhasit vstříknutím vody ze střičky do plamene. Místo uhašení se plamen ještě výrazně zvětší.
Hořčík hoří na vzduchu oslňujícím plamenem. Po zapálení reaguje s dusíkem a kyslíkem ze vzduchu, za vzniku oxidu hořečnatého a nitridu hořečnatého:
5Mg + O2 + N2 → MgO + Mg3N2
Po přikápnutí vody k hořícímu hořčíku, nedochází k uhašení plamene, ale naopak dojde k zintenzivnění hoření. To je způsobeno vysokou teplotou plamene, při které dochází k rozkladu vody na vodík a kyslík, který podporuje hoření. Navíc dochází také k reakci rozžhaveného hořčíku s vodou, za vzniku oxidu hořečnatého a dále také hydroxidu hořečnatého. Ve všech případech vzniká také vodík, který je hořlavý.
Po zapálení hořčíku pozorujeme oslňující plamen. Stříknutím vody k hořícímu hořčíku dojde k zintenzivnění hoření.
Hořčík je lehký, středně tvrdý, stříbrolesklý kov, který se využívá při výrobě lehkých a pevných slitin. Je také vhodným redukčním činidlem v organické syntéze a při pyrotechnických aplikacích.
Použít pouze nezbytně nutné množství kovového hořčíku. Hořčíkovou pásku uchopovat kovovými kleštěmi, kovový hořčík v podobě kousků nabírat laboratorní lžící.
Přívodní hadice k plynovému kahanu musí být neporušená a musí být z jednoho kusu maximální délky 1,5 m.
Produkty hoření hořčíku po vychladnutí uložíme do uzavřené odpadní nádoby s příslušným bezpečnostním označením a necháme zlikvidovat specializovanou firmou.
Při práci s plynovým kahanem dbát zvýšené opatrnosti – riziko popálení. Postup zapalování plynového kahanu: • Uzavřít přívod vzduchu do kahanu. • Uzavřít šroub přívodu plynu na kahanu. • Otevřít přívod plynu na pracovní místo. • Otevřít šroub přívodu plynu na kahanu. • Chvíli vyčkat, až plyn vytlačí vzduch z hadice kahanu. • Zapálený konec tyčkového zapalovače přiložit z boku k ústí kahanu. • Pomocí přívodu vzduchu seřídit požadovanou velikost a intenzitu plamene. Postup zhasnutí plamene: • Uzavřít přívod vzduchu na kahanu. • Uzavřít šroub přívodu plynu na kahanu. • Uzavřít přívod plynu na pracovní místo.
Po celou dobu laboratorní práce je zakázáno vzdalovat se z pracovního místa nebo se věnovat jiné činnosti, která by mohla odvádět pozornost. Zamezit styku hořčíku s vodou (včetně hašení požáru) – dochází k uvolňování hořlavých plynů. V blízkosti zapáleného hořáku kahanu se nesmí vyskytovat hořlavé předměty. Hořící kahan nesmí být ponechán bez dozoru. Je zakázáno provádět tento pokus alternativním způsobem nebo za použití jiného pomůckového vybavení, než jak je uvedeno v tomto metodickém listě.