VÝSTRAHA!
Tato webová stránka obsahuje videa s vybranými chemickými pokusy a návody pro jejich praktické provedení.
Pokusy, které jsou označeny stupněm rizika 3 (zvýšené), 4 (významné) a 5 (vysoké), smí provádět pouze osoby starší 18 let s potřebnou kvalifikací (tj. aprobovaní učitelé chemie nebo osoby s odbornou způsobilostí podle § 44b zákona č. 258/2000 Sb.).
Podmínkou pro bezpečné provedení jednotlivých pokusů je dodržení všech požadavků uvedených v příslušných metodických listech.
Na základě výše uvedeného upozornění autorský tým prohlašuje, že svoji odpovědnost za jakékoliv škody vzniklé při realizaci zde uvedených pokusů, nebo vzniklé neodbornou manipulací s použitými chemickými látkami a směsmi, vylučuje a upozorňuje na to, že případně vzniklá povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám může být vyloučena nebo omezena.
V případě technických problémů využijte kontakt níže
david.jirsa@fbmi.cvut.cz
Z dělící nálevky přikapáváme kyselinu chlorovodíkovou na manganistan draselný ve skleněné baňce. Vzniká plynný žlutozelený chlór, který zcela zaplní baňku a dále proniká do všech promývaček. V první odbarvuje květ rostliny, ve druhé reaguje s bromidem draselným (aq) za vzniku červenohnědých par bromu a ve třetí reaguje s jodidem draselným (aq) za vzniku pevného černofialového jódu. Nezreagovaný chlor se jímá do skleněného válce s roztokem hydroxidu draselného.
Chlor se připravuje oxidací kyseliny chlorovodíkové manganistanem draselným:
16 HCl + 2 KMnO4 → 5 Cl2 + 2 MnCl2 + 2 KCl + 8H2OVzniklý chlor reaguje s jodidem draselným za vzniku jódu:
Cl2 + 2 KI → l2 + 2 KCla s bromidem draselným za vzniku bromu:
Cl2 + 2 KBr → Br2 + 2 KClPo přikápnutí HCl na pevný manganistan draselný dochází k uvolňování žlutozelených par chloru. V promývačkách s KBr a KI dochází k změně zbarvení a uvolňování červenohnědých par bromu a pevného červenofialového jodu.
Chlor je velmi reaktivní plynná látka, která ochotně reaguje s dalšími látkami. Je toxický a proto je třeba při práci s plynným chlorem dodržovat přísná bezpečnostní opatření. Je znám i jako první použitá chemická bojová látka (1915). Používá se k dezinfekci pitné vody, protože i v malých koncentracích hubí bakterie a jeho nadbytek lze z vody snadno odstranit probubláním vzduchem. Uplatnění má také v papírenském a textilním průmyslu, kde se používá k bělení surovin.
Dodržovat na pracovním místě čistotu a pořádek. Použitou aparaturu je nutné sestavit pouze z kompatibilních částí. Při sestavování aparatur, zejména nasouvání hadiček na skleněné trubičky, nebo při zasouvání skleněných trubiček do pryžových zátek je nutné pracovat zvlášť opatrně – hrozí prasknutí a pořezání. Skleněné trubičky nutno uchopovat přes hadřík a spoje nejprve lehce natřít tukem. Použít pouze nezbytně nutné množství HCl a KMnO4. Lahev obsahující kyselinu chlorovodíkovou se musí přemísťovat uzavřená. Při odlévání nebo přelévání kyseliny chlorovodíkové musí být nádoby umístěny tak, aby nedošlo k jejich převrhnutí nebo rozbití. Rozlitou kyselinu je nutné ihned spláchnout vodou, popřípadě neutralizovat práškovou sodou a opět spláchnout vodou. Při manipulaci s kyselinou chlorovodíkovou nevdechovat výpary HCl. Rozsypaný hydroxid draselný nutno sesbírat pomocí smetáku a lopatky – nikdy nebrat KOH do rukou. Pracovat výlučně v digestoři – vznikající chlor je toxický plyn se žíravými vlastnostmi, vznikající brom je také toxický. Pro eliminaci úniku chloru je nezbytné na konec aparatury zařadit nádobu s neutralizačním roztokem hydroxidu draselného. Zajistit řádné větrání laboratoře.
Opatrné sestavení těsnící aparatury a opatrná manipulace s kohoutem dělící nálevky.
Po ukončení pokusu otevřeme promývačky a v uzavřené digestoři necháme odsát plynné látky. Vzniklé roztoky látek v promývačkách a ve válci uložíme do uzavřených odpadních nádob s příslušným bezpečnostním označením a necháme zlikvidovat specializovanou firmou.
Po celou dobu laboratorní práce je zakázáno vzdalovat se z pracovního místa nebo se věnovat jiné činnosti, která by mohla odvádět pozornost. Nepoužívat poškozené laboratorní sklo nebo nekompatibilní části. Zamezit kontaktu kyseliny chlorovodíkové se zinkem, mědí a mosazí – vzniká vodík, který je výbušný. Zamezit kontaktu kyseliny chlorovodíkové s louhy – může nastat prudká reakce. Zabránit kontaktu kyseliny chlorovodíkové s vodou – voda se nesmí dostat do kyseliny (prudká reakce). Zabránit kontaktu kůže a očí s žíravými látkami (HCl, KOH). Zamezit průniku manganistanu draselného do životního prostředí (nesmí se dostat do kanalizace). S bromidem draselným manipulovat tak, aby nemohlo dojít k jeho tepelnému rozkladu – může vznikat toxický bromovodík. Je zakázáno provádět tento pokus alternativním způsobem nebo za použití jiného pomůckového vybavení, než jak je uvedeno v tomto metodickém listě.