VÝSTRAHA!
Tato webová stránka obsahuje videa s vybranými chemickými pokusy a návody pro jejich praktické provedení.
Pokusy, které jsou označeny stupněm rizika 3 (zvýšené), 4 (významné) a 5 (vysoké), smí provádět pouze osoby starší 18 let s potřebnou kvalifikací (tj. aprobovaní učitelé chemie nebo osoby s odbornou způsobilostí podle § 44b zákona č. 258/2000 Sb.).
Podmínkou pro bezpečné provedení jednotlivých pokusů je dodržení všech požadavků uvedených v příslušných metodických listech.
Na základě výše uvedeného upozornění autorský tým prohlašuje, že svoji odpovědnost za jakékoliv škody vzniklé při realizaci zde uvedených pokusů, nebo vzniklé neodbornou manipulací s použitými chemickými látkami a směsmi, vylučuje a upozorňuje na to, že případně vzniklá povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám může být vyloučena nebo omezena.
V případě technických problémů využijte kontakt níže
david.jirsa@fbmi.cvut.cz
Základní strategii pro bezpečné nakládání s chemickými látkami a směsmi lze shrnout následovně.
Kontrola přístupu
Vyhodnocení rizik
Omezení expozice/minimalizace expoziční dávky
Bezpečné skladování
Dodržování zásad pro bezpečné používání
Dodržování zásad osobní hygieny na pracovišti
Havarijní připravenost
Před zahájením jakékoliv činnosti s chemickými látkami (nebo se zařízeními, v nichž jsou látky obsaženy) je nutné se seznámit s charakterem a nebezpečnými vlastnostmi těchto látek (např. z bezpečnostních listů, průvodních listů nebo z informací na obalu), s doporučenými způsoby zacházení včetně bezpečnostních a ochranných opatření, se zásadami první pomoci a s místním provozním a bezpečnostním předpisem (provozním řádem pracoviště, předpisem pro obsluhu strojů a zařízení apod.).
Při každé činnosti s chemickými látkami je třeba používat vhodné osobní ochranné pracovní prostředky (pro každou konkrétní látku dle pokynů uvedených v bezpečnostním listu) přidělené zaměstnavatelem na základě vyhodnocení rizik práce a konkrétních podmínek na pracovišti.
V případě činností s nebezpečnými chemickými látkami, zejména hořlavými a toxickými v prostorách nebo místech s možností vstupu nepovolaných osob, zajistit pracoviště a označit jej výstražnými barvami, značkami a nápisy.
Při práci v uzavřených prostorách, nádobách a nádržích s výskytem plynů, par či prachů nebezpečných chemických látek zajistit kontrolu další osobou zvenčí (mimo ohrožený prostor) a průběžné sledování nebezpečných koncentrací látek a minimální koncentrace obsahu kyslíku ve vzduchu.
Před zahájením ruční manipulace s nebezpečnými látkami je nutné zkontrolovat stav držadel či úchytů, těsnost uzavření nádob a pevnost obalů. Vyvarovat se přenášení těchto nádob na zádech nebo v náručí, případně tažení nebo tlačení po podlahách nebo skluzech. Při čerpání a stáčení strojním zařízením, při manipulaci motorovými vozíky nebo jinými dopravními a transportními prostředky se řídit místním provozním a bezpečnostním předpisem, řešícím bezpečné provádění každé manipulace.
Na jednotlivých pracovištích, u jednotlivých strojů a zařízení je nutné zajistit dostatečný pracovní a manipulační prostor umožňující bezpečně provádět požadovaných operací, zkontrolovat funkčnost systému větrání nebo odsávání plynů, par a prachů chemických látek a zamezit stékání kapalin do vybrání a prohlubní strojů a zařízení, případně podlah, usazování prachů na povrchu předmětů a konstrukcí, hromadění plynů a par v obtížně větratelných koutech místností.
Chemické látky je nutné skladovat jen na místech k tomu určených, v předepsaném množství a odpovídajících obalech s vyznačením obsahu a bezpečnostním označením podle vlastností látek, zabránit společnému skladování látek, které spolu mohou nebezpečně reagovat.
Všechny práce s chemickými látkami a chemickými směsmi, které mohou ohrozit lidské zdraví, včetně látek vysoce toxických, toxických a žíravých a látek a směsí klasifikovaných jako vysoce hořlavé a extrémně hořlavé, musí být prováděny pouze za podmínek, při kterých bude zachována ochrana zdraví a prevence možných úrazů. Technickými opatřeními musí být zajištěno, aby při nakládání s nimi nebyly porušovány přípustné expoziční limity (PEL) a překračovány nejvyšší přípustné koncentrace pro pracovní prostředí (NPK-P).
Práce s chemickými látkami a chemickými směsmi nebezpečnými pro lidské zdraví musí být omezeny na nejmenší možnou míru. Látky uvedených skupin mohou být používány pouze tam, kde je nelze nahradit látkami nebo pracovními postupy méně nebezpečnými a kde jsou zajištěna dostatečná technická opatření k ochraně zdraví a dodržování PEL a NPK-P.
Při práci s chemickými látkami a chemickými směsmi se musí používat osobní ochranné pracovní prostředky ve druzích a rozsahu, které jsou stanoveny na základě rizik vyplývajících z nebezpečných vlastností používaných chemických látek nebo chemických směsí a povahy práce s nimi. Zejména platí, že:
Před každou manipulací s chemickou látkou nebo chemickou směsí, která může ohrozit zdraví, musí odpovědná osoba pečlivě zkontrolovat účinnost přijatých technických i organizačních opatření k ochraně zdraví a současně musí být v laboratoři připraveny vhodné prostředky pro případ náhodného úniku.
Pipetovat chemické látky nebo chemické směsi ústy je zakázáno. Musí být používány bezpečnostní pipety nebo se musí nasávat pomocí sníženého tlaku.
Vysoce toxické látky musí být uchovávány tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití, musí být uzamčeny ve skříni a musí být vedena jejich řízená evidence (tj. přijaté a vydané množství).
Přepravní jednotky obsahující vysoce toxické, toxické nebo žíravé látky se nesmí přemísťovat otevřené. Při odlévání nebo přelévání vysoce toxických, toxických a žíravých látek musí být nádoby umístěny tak, aby nedošlo k jejich převrhnutí nebo rozbití. Žíraviny z balónů smějí být odlévány jen pomocí výklopných košů. Vysoce toxické, toxické a žíravé látky v pevném stavu musí být nabírány lopatkami, laboratorními lžícemi nebo špachtlemi vyrobenými z materiálu, který nereaguje s danou látkou.
Žíraviny, jejichž ředěním nebo rozpouštěním se uvolňuje teplo, musí být rozpouštěny po částech za stálého míchání a chlazení. Žíravina se vždy ředí tak, že je za stálého míchání postupně přilévána nebo přisypávána do vody či jiného rozpouštědla.
Rozlité kyseliny je nutné ihned spláchnout vodou, popřípadě neutralizovat práškovou sodou a opět spláchnout vodou. Rozlité alkálie se musí ihned spláchnout vodou.
K odstranění rozlité kyseliny dusičné a dalších silných oxidačních činidel (např. kyselina chromsírová) se nesmí používat piliny, textil ani jiné organické látky.
Pro maximální množství hořlavých kapalin, které je dovoleno uchovávat a s nimi manipulovat v laboratoři nebo příručním skladu laboratoře, platí ustanovení ČSN 65 0201.
Obaly z křehkých materiálů lze používat pro skladování hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti pouze do objemu 5 litrů (nízkovroucí kapaliny pak do objemu 10 litrů). Hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti mohou být skladovány v přepravních obalech do objemu 20 litrů a o celkovém objemu nejvýše 50 litrů. Tyto látky musejí být skladovány v uzavíratelných nehořlavých skříních.
Při práci s nepolárními rozpouštědly je třeba vyloučit vznik statické elektřiny.
Při zahřívání hořlavých kapalin se vždy musí posoudit specifické vlastnosti zahřívaného systému a musí se učinit opatření, která zamezí vzniku požáru nebo výbuchu par. Zvláštní pozornost je nezbytné věnovat práci s etherem a sirouhlíkem.
Při zahřívání kapalin v baňkách musí být zabráněno utajenému varu. Jako minimální opatření se použije buď varný kamínek, nebo varné kuličky, anebo varná skleněná tyčinka. Při práci s vakuem nebo za sníženého tlaku brání vzniku utajeného varu použití destilační kapiláry sahající téměř ke dnu destilační baňky.
Při ohřevu hořlavých kapalin v topných lázních s kapalným médiem se volí lázeň tak, aby byla s ohřívanou hořlavou kapalinou mísitelná. Toto ustanovení se nevztahuje na odpařování malých objemů nízkovroucích hořlavých kapalin a na odpařování na stolních rotačních odparkách za vakua, kde mohou být použity vodní lázně.
Při destilaci hořlavých kapalin se aparatura nesmí nechat bez dozoru. Při použití vodního chlazení se musí kontrolovat přívod vody do chladiče.
Při separačních procesech, jako je filtrace, extrakce, sublimace, adsorpce, odpařování a odstřeďování, pokud se při nich pracuje s hořlavými kapalinami, je třeba zamezit tvorbě výbušných směsí a vyloučit zdroje iniciace požáru.
Mixování, mletí a míchání, pokud se při nich pracuje s hořlavými kapalinami nebo s látkami s nízkou teplotou vzplanutí, vyžadují podobná opatření jako separační procesy. Nesmí dojít k místnímu přehřátí, které může nastat během mletí nebo mísení pevných látek. Je třeba učinit opatření, aby nedošlo k výbuchu nebo požáru způsobenému prachem nebo parami hořlavých kapalin.
Při rozlití hořlavých kapalin se musí okamžitě vypnout plynové spotřebiče v místnosti (i karmy), vypnout elektrický proud vně místnosti, zajistit zákaz vstupu nepovolaných osob a zajistit dobré větrání (nikoli na chodbu). Rozlitá hořlavá kapalina se nechá vsáknout do vhodného porézního materiálu, který se pak musí odklidit do kovové nádoby opatřené víkem a zlikvidovat bezpečným způsobem podle příslušného právního předpisu a bezpečnostního listu. Rozlitá nepolární rozpouštědla je zakázáno roztírat na podlaze nebo podložce z plastu (nebezpečí výboje statickéelektřiny!). Pracovníci provádějící asanaci musejí požívat osobní ochranné pracovní prostředky (ochrana dýchacích orgánů, ochrana pokožky, ochrana chodidel). Ostatní, kteří likvidaci neprovádějí, se nesmí zdržovat v místnosti.
Při delším styku s atmosférickým kyslíkem dochází k tvorbě peroxidů zejména u těchto rozpouštědel: dialkyletherů, dioxanu, furanu, tetrahydrofuranu, 2-ethoxyethanolu (cellosolve), glykoletherů, 2-propanolu a nenasycených uhlovodíků.
Práce s rozpouštědly musí být prováděny výlučně v uzavíratelné digestoři se spuštěným ochranným sklem. Tam, kde není možné z provozních důvodů pracovat v uzavíratelné digestoři, musí se při práci používat ochranný obličejový štít a pracovní oděv odolný proti žáru a ohni.
Před operacemi, při kterých může dojít ke zkoncentrování peroxidů obsažených v rozpouštědle (vážné nebezpečí výbuchu), musí být rozpouštědla obsahující peroxidy před použitím nebo před destilací těchto peroxidů zbavena.
Při zahřívání nádob obsahujících dialkylethery, dioxan, furan, tetrahydrofuran, 2-ethoxyethanol (cellosolve), glykolether, 2-propanol a nenasycené uhlovodíky se nesmí používat topná hnízda ani přímý plamen (nebezpečí místního přehřátí). Musí se použít výlučně lázně s vhodnou kapalinou (např. s parafinovým, silikonovým nebo minerálním olejem) zahřívané elektrickým vařičem s krytou spirálou.
Při destilacích na kolonách se doporučuje pracovat v inertní (např. dusíkové) atmosféře.
Při destilaci se musí v destilační baňce nechat dostatečně velký destilační zbytek, nejméně 10 %.
Způsob likvidace odpadu z destilačních zbytků musí být určen před zahájením práce.
Před zahájením práce s alkalickými kovy, hydridy a roztoky organokovových sloučenin se musí předem připravit hasební prostředky pro případ havárie (např. hasební prostředky pro třídy požáru D, případně práškový chlorid sodný, chlorid draselný, uhličitan sodný nebo jemný písek).
Veškeré operace s alkalickými kovy, hydridy, roztoky organokovových sloučenin a silnými oxidačními činidly se musí provádět za použití osobních ochranných pracovních prostředků pro ochranu očí, obličeje a rukou.
Před zahájením práce s těmito látkami se musí zkontrolovat stav aparatury, především neporušenost zařízení.
K chlazení reakčních nádob s alkalickými kovy, hydridy a organokovovými sloučeninami je zakázáno používat vodu nebo alkohol.
Při otevírání plechovek s hydridy je třeba dbát zvýšené opatrnosti a musí se počítat s přetlakem vodíku. Doporučuje se nádoby otevírat vložené do polyethylenového sáčku naplněného dusíkem.
Silná oxidační činidla se nesmí zahřívat otevřeným plamenem nebo v olejové lázni.
Pro dopravu, manipulaci a skladování ocelových lahví se stlačenými zkapalněnými nebo pod tlakem rozpuštěnými technickými plyny platí příslušné technické normy (viz Souvisící ČSN).
V laboratoři smí být umístěny jen lahve s technickými plyny, které jsou pro provoz nezbytné. Trvale nepotřebné nebo prázdné lahve se musí odstranit. Proti pádu musí být lahve zajištěny v jejich horní polovině třmenem nebo řetízkem nebo musí být umístěny ve stabilních nebo pojízdných stojanech. Dveře místností, v nichž jsou lahve se stlačenými a jinými plyny, musí být označeny tabulkou s názvem příslušného plynu.
Před zahájením práce s technickými plyny musí být zajištěna větratelnost, připraveny vhodné ochranné, hasební prostředky, překontrolováno těsnění a funkce redukčních ventilů a těsnění aparatur.
Přívodní hadice k hořákům musí být neporušené a mají být z jednoho kusu doporučené délky max. 1,5 m.
Při práci s technickými plyny je zakázáno:
Při práci se zkapalněnými plyny (např. vzduch, dusík, amoniak) se musí používat osobní ochranné pracovní prostředky.
Při odběru vzorků zkapalněných plynů do tlakových lahví je třeba kontrolovat dodržení maximální povolené hmotnosti náplně.
Při práci s hořlavými látkami hrozí exploze záměnou kapalného dusíku za kapalný kyslík nebo vzduch. Skleněné Dewarovy nádoby musí být opatřeny plechovým ochranným krytem. Kovové Dewarovy nádoby musí být při přepravě a při přenášení opatřeny krytem hrdla tak, aby zplyněné podíly mohly uniknout, ale aby nemohla vystříknout kapalina.
Pro instalaci plynovodů a přípojek, pro rozvod propan-butanu a pro projektování, stavbu, zkoušení a provoz odběrných plynových zařízení platí příslušné technické normy (viz Souvisící ČSN).
Při úniku plynných paliv (např. zemního plynu a svítiplynu) musí být uzavřen přívod plynu, vypnut elektrický proud vně ohroženého prostoru, vyhlášen zákaz kouření, zabráněno vstupu nepovolaným osobám a pracoviště (zamořený prostor) se musí vyvětrat.
Zapálené kahany nesmí hořet bez dozoru. Prošlehne-li plamen dovnitř kahanu nebo dojde-li k ulétnutí plamene, musí se okamžitě uzavřít přívod plynu a kahan seřídit.
Umístění lahví a sudů od topných těles a sálavých ploch musí být takové, aby povrchová teplota nádob nepřekročila 25 °C u methylchloridu a 50 °C u ostatních plynů. Od zdrojů otevřeného ohně musí být lahve nebo sudy vzdáleny nejméně 3 m.
Látky vysoce toxické a toxické a jejich obaly musí být likvidovány bezpečným způsobem podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a bezpečnostního listu.
Do laboratorních výlevek, laboratorních kalichů a jiných laboratorních odtoků se smějí vylévat jen dostatečně naředěná (nejméně 1:10) a s vodou dokonale mísitelná rozpouštědla do množství 0,5 l (jednorázově) a vodné roztoky (nejméně 1:30) kyselin a hydroxidů a solí. Rozpouštědla, která se s vodou dokonale nemísí, látky vysoce toxické a toxické, kyseliny a hydroxidy nad uvedenou koncentrací, látky výbušné, látky uvolňující s vodou, kyselinami a hydroxidy toxické nebo dráždivé plyny, se do odpadu vylévat nesmějí.
Odpadní rozpouštědla se po dokonalém odstranění zbytků samozápalných látek a neutralizaci shromažďují ve zřetelně označených nádobách. Na shromažďování odpadních rozpouštědel je zakázáno používat snadno rozbitné nádoby, nádoby netěsné nebo s nedostatečnou odolností proti účinkům skladovaných rozpouštědel. Nádoby z plastů je možné použít pouze pro ta rozpouštědla, pro které tak stanoví výrobce nádoby. Na pracovištích mohou být nádoby s odpady uloženy pouze na vyhrazeném místě, mimo dosah nepovolaných osob, a musí být pravidelně vyprazdňovány.
Zbytky alkalických kovů, hydridů alkalických kovů a roztoků organokovových sloučenin po reakcích nebo sušení rozpouštědel musí být ihned zlikvidovány. Alkalické kovy se musí likvidovat v digestoři rozpuštěním v 96 % ethanolu, draslík rozpuštěním v ethanolu v atmosféře inertního plynu. Hydridy alkalických kovů se likvidují v závislosti na jejich reaktivitě ethylethanoátem (ethylacetátem) nebo propan-2-onem (acetonem).
Do nádob na odpad se nesmějí vhazovat látky, které mohou způsobit požár nebo samovznícení. Do nádob na odpadní sklo umístěných u sklářských kahanů je zakázáno odhazovat hořlavý materiál. Nádoby na odpad musí být kovové s poklopem.
Střepy a odpad s ostrými hranami se musí ukládat do zvláštní nádoby.
Odpad znečištěný oleji (textil, piliny apod.) nebo hořlavými látkami se musí ukládat do uzavřených plechových nádob. Obsah nádob musí být pravidelně předáván k likvidaci v souladu se zákonem o odpadech.
Ve specifických případech je nutno postupovat v souladu s opatřeními pro případ náhodného úniku uvedenými v bezpečnostním listu příslušné chemické látky nebo chemické směsi.
Látky vysoce toxické musí být uzamčeny tak, aby k nim neměly přístup nepovolané osoby. Vysoce toxické látky s látkami toxickými mohou být uchovávány společně v jednom prostoru, avšak musí být od sebe zřetelně odděleny. S ostatními chemikáliemi mohou být ukládány ve společné místnosti pouze tehdy, pokud jsou od ostatních látek odděleny, např. jsou umístěny v samostatné skříni, na samostatném regálu nebo polici.
Pro skladování hořlavých kapalin a zkapalněných plynů v laboratoři platí ustanovení ČSN 65 0201.
Látky, které reagují se sklem (např. kyselina fluorovodíková) nebo se ve styku s ním rozkládají (peroxid vodíku), se musí uchovávat v nádobách z plastů nebo kovu.
Látky, které se rozkládají na světle, musí být ukládány v nádobách z tmavého skla nebo z neprůsvitného materiálu. Pokud tyto nádoby mohou z důvodu svého zaoblení působit jako spojná čočka, musí být chráněny před přímými slunečními paprsky.
Alkalické kovy musí být uloženy pod vrstvou inertní vysokovroucí kapaliny (petrolej, parafinový olej) a bílý fosfor pod vrstvou vody. Úbytek kapalin musí být průběžně kompenzován.
Pro ukládání alkalických kovů a hydridů alkalických kovů je třeba vyhradit kovovou skříň umístěnou na požárně bezpečném místě mimo laboratoř. Skříň musí být označena nesmazatelným a dobře viditelným nápisem „Nehasit vodou“.
Skleněné nádoby, ve kterých se uchovávají samozápalné látky, musí být uloženy v nerozbitném obalu takových rozměrů, aby v případě rozbití skleněné nádoby zůstala samozápalná látka pod ochrannou kapalinou.
Odděleně, podle chemické povahy, musí být ukládány látky nebezpečné výbuchem a látky, které spolu nebezpečně reagují.
Při uchovávání bromu musí být zabráněno úniku jeho par do okolního prostoru a možnému poškození celistvosti jeho obalu.
Laboratorní práce se smějí provádět jen v laboratořích, které jsou k tomu účelu vybavené. Laboratoře musí být vybaveny:
Vstup do laboratoře musí být označen tabulkami podle ČSN 01 8013 a ČSN 01 8014 s příslušnými výstražnými a příkazovými značkami podle povahy práce.
Zařízení, přístroje a nářadí musí být udržovány v provozuschopném a bezpečném stavu v souladu s jejich průvodní dokumentací. Únikové cesty a manipulační prostory, přístup k hasebním prostředkům a uzávěrům vody, plynu a elektrického proudu musí být trvale volné.
Laboratorní nádobí se nesmí používat na jídlo, pití ani pro uchovávání potravin. Potraviny ani nápoje určené ke konzumaci nesmějí být ukládány do chladniček a mrazících boxů určených pro uchovávání chemických látek, chemických směsí a biologického materiálu.
V laboratořích je zakázáno jíst, pít a kouřit. K tomuto účelu musí být vyhrazeny zvláštní prostory. Tyto prostory musí být zřízeny v bezpečném prostředí, nesmějí být komunikačně přímo spojeny s prostorami ohroženými výbuchem nebo požárem a musí být zřetelně označeny. Tam, kde není možné zřídit společné místnosti pro odpočinek, musí být pro tyto účely vyhrazeno jiné místo.
Každá chemická látka nebo chemická směs používaná v laboratoři nebo skladovaná v příručním skladu laboratoře musí být řádně, viditelně a nesmazatelně označena názvem chemické látky nebo chemické směsi, nebezpečné chemické látky a směsi musí být označeny navíc výstražným symbolem nebezpečnosti a signálním slovem.
Rozvody energií a jiných médií (plyn, vzduch, voda) musí být označeny podle druhu dopravovaných látek.
Při laboratorních pracích musí být přijata opatření odpovídající nebezpečí, které je možné předpokládat na základě vlastností a množství použitých chemických látek a chemických směsí.
Při práci, při které může dojít k úniku škodlivých chemických látek nebo chemických směsí do ovzduší, se musí provádět v digestoři s dostatečným ventilačním výkonem.
Používání nevhodných nebo poškozených přístrojů, nářadí a laboratorního nádobí je zakázáno. Stav přístrojů musí být před zahájením každé práce zkontrolován podle návodu k obsluze (viz průvodní dokumentace výrobce).
Při práci s vakuem nebo přetlakem ve skleněné aparatuře musí být k této činnosti používány vhodné nádoby k této činnosti určené výrobcem. Skleněná aparatura musí být umístěna v uzavíratelné digestoři nebo chráněna krytem (krytem z organického skla nebo kovovou sítí). Místo krytu lze ve výjimečných případech použít ochranný obličejový štít nebo prostředek k ochraně očí a obličeje z pletiva splňující stanovený požadavek (viz ČSN EN 166, resp. ČSN EN 1731). Ustanovení tohoto článku platí v plném rozsahu též při provádění beztlakových hydrogenací.
U všech strojů a zařízení musí být zakryté převodové soukolí i pohyblivé části strojů. Vypínání musí být snadno dosažitelné z místa obsluhy.
Olejové lázně mohou být zahřívány jen pod teplotou vzplanutí použitého oleje. Pokud do zahřívané lázně vnikne voda, musí být ohřev přerušen a olej vyměněn. Hodnotu teploty vzplanutí lze nalézt v bezpečnostním listě používaného oleje.
Při použití elektrických topných hnízd k zahřívání nebo destilaci látek se musí vzít v úvahu možnost místního přehřátí (způsobujícího rozklad) a značného tepelného doběhu. Dno vložené baňky musí být chráněno skleněnou tkaninou. Doporučuje se vložit do baňky varné kamínky proti utajenému varu.
Při práci v laboratoři se musí používat pouze aparatury pečlivě sestavené. Skleněné aparatury, zejména aparatury pro vakuovou destilaci, musí být před použitím řádně zkontrolovány odpovědnou osobou (z hlediska prasklin a rýh). Nesmí se použít poškozené sklo nebo nekompatibilní části.
Analytické přístroje, laboratorní odstředivky a ostatní pomůcky je nezbytné instalovat a pracovat s nimi podle pokynů výrobce nebo podle schválených dokumentovaných postupů takovým způsobem, aby nebezpečí pro obsluhu plynoucí z použití vysokonapěťových zdrojů, z vývinu kouře nebo par, ze záření, plamene a výbuchu bylo sníženo na minimum.
Při nasazování skleněných trubiček, teploměrů apod. do zátek nebo hadiček je nutné chránit ruce např. textilními rukavicemi, použít se může i dostatečně silná textilie.
Zatavené skleněné trubice, ve kterých se provádějí chemické reakce, je nutné chránit kovovým krytem. Při manipulaci s nimi, zvláště při jejich otvírání, se musí obsluhující osoby chránit ochranným obličejovým štítem a rukavicemi na ochranu před mechanickými riziky nebo proti pořezu.
Nádoby na lázně s Woodovým kovem musí být ocelové. Je zakázáno používat nádoby skleněné nebo hliníkové.
Zařízení, přístroje, nářadí a laboratorní sklo určené k opravě se musí předávat čisté a suché, zbavené zbytků chemikálií.
Je zakázáno dávat do myček k mytí nádobí, které je znečištěné silnými kyselinami nebo alkáliemi, látkami toxickými, dráždivými a látkami, které se při styku s vodou prudce rozkládají. Poškozené nádobí je nutné neprodleně vyřadit.
Všechny osoby, které budou provádět laboratorní práce nebo údržbu a čištění používaných zařízení, musí být před zahájením výkonu práce v laboratoři řádně seznámeny s možnými riziky a s opatřeními přijatými k předcházení úrazům, provozním nehodám a ohrožení zdraví. Školení musí být prokazatelné, konkrétní a srozumitelné.Laboratorním personálem jsou míněny všechny fyzické osoby, které jsou oprávněny k samostatnému provádění laboratorních prací v laboratoři (pozn.: významově stejný je pojem „oprávněné osoby“ užívaný v technologických nebo fyzikálních laboratořích). Laboratorní práce mohou zahrnovat jak veškeré činnosti s chemickými látkami a chemickými směsmi, tak i jiné činnosti, které jsou v dané laboratoři prováděny v souladu s jejím určením (tj. s ohledem na typ laboratoře). Jedná se o všechny úkony, které jsou v dané laboratoři prováděny stanoveným/předepsaným způsobem a za předem definovaných (požadovaných) laboratorních podmínek. Nejedná se tedy o úklid laboratoře, údržbu či servis používaného zařízení apod., které provádí technický (tj. nelaboratorní) personál. Nicméně i tyto práce jsou pro řádný a bezpečný chod laboratoře zapotřebí, a proto je rozhodně nelze při řešení otázek BOZP opomíjet.
Pro práci s chemickými látkami klasifikovanými jako vysoce toxické (ve smyslu legislativní zkratky užité v § 44a zákona č. 258/2000 Sb.) je zapotřebí, aby je zaštiťovala odborně způsobilá osoba. Tou může být fyzická osoba, která je na základě dosaženého odborného vzdělání nebo na základě vykonání zkoušky oprávněna k samostatnému nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické. Za osoby odborně způsobilé na základě dosaženého odborného vzdělání se považují osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání v oborech uvedených v § 44b zákona č. 258/2000 Sb. Za osoby odborně způsobilé na základě vykonané zkoušky se považují osoby, které úspěšně složily zkoušku odborné způsobilosti za podmínek uvedených v zákoně č. 258/2000 Sb. a jsou držiteli platného osvědčení.
Úkoly odborně způsobilé osoby byly doposud definovány značně nejasně a vágně. Norma ČSN 01 8003 ale tuto praxi změnila a stanovila základní rozsah jejich povinností následovně:
Odborně způsobilá osoba vykonává dohled nad činnostmi, které jsou spojeny s nakládáním s vysoce toxickými látkami v laboratorní jednotce, laboratoři nebo příručním skladu laboratoře. Není ovšem nutné, aby zde tato osoba byla trvale fyzicky přítomna. Může se klidně jednat o externího odborníka, který na dané pracoviště pouze občasně dochází a výše uvedené činnosti provádí ve lhůtách dle harmonogramu schváleného provozovatelem laboratoře.
Naproti tomu odpovědná osoba, která je uvedenou normou taktéž nově definována, je osobou, jejíž fyzická přítomnost v laboratoři je nezbytná. Musí se jednat o osobu starší 18 let, která je (písemně) určena statutárním orgánem/zástupcem provozovatele laboratoře nebo školní laboratoře k zajištění bezpečného provozu laboratoře nebo školní laboratoře v souladu s platným provozním řádem. Ve smyslu § 11 zákona č. 262/2006 Sb. je odpovědná osoba vedoucím zaměstnancem zaměstnavatele a v rozsahu svých kompetencí (tj. v rámci uvedeného pracoviště – tj. laboratoře) je tedy oprávněna stanovovat a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Bližší úkoly odpovědné osoby pak norma ČSN 01 8003 stanoví následovně:
Je potřeba upozornit, že podle § 101, odst. 2 zákoníku práce je péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli právními a ostatními předpisy nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Plnění úkolů odpovědné osoby tedy není radno brát na lehkou váhu, neboť se jedná o činnosti z hlediska BOZP zásadní.
V této souvislosti je vhodné blíže vysvětlit pojem „právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“, neboť ten často nebývá v praxi správně chápán. V § 349, odst. 1 zákoníku práce je uvedeno, že se jedná o předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. To znamená, že každá technická norma, která nějak upravuje otázky ochrany života a zdraví (např. ČSN 01 8003, ČSN EN 12128, ČSN 07 8304 ad.) je tedy závazným bezpečnostním předpisem, jehož dodržení v praxi je nezbytné.
Nedílnou součástí plnění úkolů odpovědné osoby je provádění školení laboratorního personálu (pozn.: netýká se těch školení, které smí výlučně provádět jen odborně způsobilá osoba – tj. školení o bezpečném nakládání s vysoce toxickými látkami) a také osob, které budou provádět úklid laboratoře nebo údržbu používaného vybavení. Školení musí být provedeno před zahájením výkonu práce v laboratoři a musí obsahovat řádné seznámení s možnými riziky a s opatřeními přijatými k předcházení úrazům, provozním nehodám a ohrožení zdraví. Školení musí být prokazatelné, konkrétní a srozumitelné a musí být pravidelně opakováno ve lhůtách stanovených zaměstnavatelem (např. v provozním řádu).Laboratoř musí být vybavena provozním řádem trvale umístěným na viditelném a dobře dostupném místě. V obecném pojetí je provozní řád vnitřním předpisem zaměstnavatele (resp. provozovatele laboratoře), v němž jsou stanoveny bližší podmínky organizace práce na specifických pracovištích, povinnosti zaměstnanců a související příkazy a zákazy s cílem zajistit maximální možnou bezpečnost a ochranu zdraví osob, jež se na daném pracovišti pohybují. Ve smyslu § 305 zákoníku práce musí být provozní řád vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, musí být všem zaměstnancům (jichž se dotýká) přístupný a musí být archivován po dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti.
Provozní řád laboratoře je v normě definován jako dokument stanovující soubor pravidel a činností nezbytných pro provozování laboratoře nebo školní laboratoře. V tomto smyslu se jedná zejména o režimová opatření, požadované osobní ochranné pracovní prostředky nebo pracovní oděv pracovníků (resp. žáků, studentů), vybavení laboratoře nebo školní laboratoře, pokyny pro bezpečnou práci, vymezení zakázaných činností a seznam opatření pro řešení možných mimořádných provozních událostí. Dále by v provozním řádu měly být uvedeny:
Obdobný účel jako provozní řád často plní i místní provozní bezpečnostní předpis, který bývá obvykle vydáván pro práce, při nichž se používají rozličná technická zařízením, nebo při nichž hrozí zvýšené riziko úrazu. Podle § 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. má tento dokument upravovat zejména pracovní (technologické) postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.
Zvláštním předpisem obdobného charakteru je karta BOZP, kterou může provozovatel chemické laboratoře použít jako alternativu k provoznímu řádu. Jedná se o strukturovaný dokument (pozn.: Vzor karty BOZP je stanoven v příloze C normy ČSN 01 8003) určený pro uplatňování požadavků na prevenci rizik pro konkrétní pracovní činnost, profesi nebo povolání.V laboratořích se můžeme setkávat s celou řadou značek, značení, výstražných barev a symbolů. Jedná se o značení:
V souvislosti se značením došlo v nedávné době k několika podstatným změnám. Jednak byly Nařízením CLP zavedeny nové značky chemických látek a chemických směsí a ke konci roku 2017 bylo též vydáno nové nařízení vlády č. 375/2017 Sb., které nahradilo patnáct let staré nařízení vlády č. 11/2002 Sb.
Na značení pamatuje také norma ČSN 01 8003, která stanoví, že vstup do laboratoře musí být označen tabulkami podle ČSN 01 8014 s příslušnými výstražnými a příkazovými značkami podle povahy práce. Také rozvody energií a jiných médií (plyn, vzduch, voda) musí být označeny podle druhu dopravovaných látek v souladu s normovými požadavky.
Pokud jde o chemické látky, tak platí zásada, že každá chemická látka nebo chemická směs používaná v laboratoři nebo skladovaná v příručním skladu laboratoře musí být řádně, viditelně a nesmazatelně označena názvem chemické látky nebo chemické směsi; nebezpečné chemické látky a směsi musí být označeny navíc výstražným symbolem nebezpečnosti a signálním slovem.
Podle nařízení vlády č. 375/2017 Sb. jsou nově též stanoveny požadavky na značení nádob (viz § 4).
Značení tlakových nádob na plyny se provádí v souladu s ČSN 07 8304, ČSN EN ISO 7225 a ČSN EN 1089-3. Lahve se označují bezpečnostní značkou a informační nálepkou, jejíž barevné provedení vyznačuje vlastnosti obsahu nádoby (viz tabulka 1 a 2).
Tab. 1 – Informační nálepky ve tvaru čtverců postavených na vrchol.
Vlastnost látky | Barevné označení |
vysoce toxická, toxická nebo žíravá | žlutá-bílý podklad |
hořlavá | červená |
oxidační | světle modrá |
inertní (netoxická, nežíravá, nehořlavá) | zelená |
Tab. 2 – Bezpečnostní značky lahví k dopravě plynů.
Vlastnost látky | Barevné označení |
vysoce toxická, toxická | bílá |
hořlavá | červená |
žíravá | horní polovina značky – bílá |
dolní polovina značky – černá | |
oxidační | žlutá |
plyn pod tlakem (nehořlavý, netoxický) | zelená (nehořlavý-netoxický) |
Barevné značení ventilů užívaných v laboratořích pak stanoví norma ČSN EN 13792. Tato norma nebyla doposud přeložena do češtiny, a tak její použití vyžaduje určitou znalost angličtiny. Norma stanoví, že barevné provedení kohoutů a ventilů musí odpovídat látce, která se v daném zařízení skladuje nebo dopravuje. Za tímto účelem je ventil rozdělen do tří zón (viz obrázek 1):
Obr. 1 – Umístění barevných zón na ventilu.
Barevné značení zóny 1 je následující:
Barvy zón 2 a 3 pak uvádí tabulka 3.
Podle požadavků přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb. musí být označeny také průmyslové rozvody, potrubní systémy, vedení a sítě, a to v závislosti na druhu, teplotě a směru dopravy látek. Bližší požadavky stanoví ČSN 13 0072. Podle této normy se značení provádí barevným nátěrem celého potrubí nebo barevnými pruhy a dále štítky a značkami umístěnými na viditelných místech. Užije-li se barevného pruhu, musí být provedeny buď po celé délce potrubí, anebo tak, aby bylo jednoznačné, jaké médium přenáší. Jednotlivé barvy mají následující význam:
Šířka barevného pruhu a pásu se určuje podle průměru potrubí (pro potrubí o průměru do 100 mm se používá pruh široký minimálně 150 mm). V případě štítků platí zásada, že musí být proveden v patřičné barvě, musí být na něm název látky a šipka znázorňující směr proudění látky (viz obrázek 2).
Obr. 2 – Vzhled štítku pro značení potrubí se zemním plynem.
Tab. 3 – Barevné značení jednotlivých zón ventilu podle druhu plynu.
Látka | Barevné provedení | |||
Označení | Zóna 1 | Zóna 2 | Zóna 3 | |
Druhy vod | ||||
Chladící věž/kropení vodou | WCS | zelená | zelená | žlutá |
Pitná voda, horká | WPH | zelená | zelená | červená |
Pitná voda, studená | WPC | zelená | zelená | modrá |
Pramenitá voda | WSP | zelená | žlutá | žlutá |
Nepitná voda, horká | WNH | zelená | žlutá | červená |
Nepitná voda, studená | WNC | zelená | žlutá | modrá |
Proud vody | WST | zelená | červená | červená |
Kondenzát | WCO | zelená | červená | modrá |
Super čistá voda, horká | WCH | zelená | červená | bílá |
Super čistá voda, studená | WCC | zelená | modrá | bílá |
Chladicí vody, na výstupu | WCR | zelená | modrá | červená |
Chladicí vody, na vstupu | WCF | zelená | modrá | modrá |
Povrchová voda, horká | WSH | zelená | černá | červená |
Povrchová voda, studená | WSC | zelená | černá | modrá |
Deionizovaná voda, horká | WDH | zelená | šedá | červená |
Deionizovaná voda, studená | WDC | zelená | šedá | modrá |
Říční voda, horká | WRH | zelená | bílá | červená |
Říční voda, horká | WRC | zelená | bílá | modrá |
Destilovaná voda | WDI | zelená | bílá | bílá |
Hořlavé uhlovodíkové plyny | ||||
Zemní plyn | G | žlutá | žlutá | žlutá |
Propan-butan | LPG | žlutá | červená | žlutá |
Metan | CH4 | žlutá | modrá | žlutá |
Propan | C3H8 | žlutá | modrá | červená |
Butan | C4H10 | žlutá | modrá | modrá |
Eten | C2H4 | žlutá | černá | zelená |
Propen | C3H6 | žlutá | černá | červená |
Buten | C4H8 | žlutá | černá | modrá |
Acetylen | C2H2 | žlutá | bílá | zelená |
Ostatní hořlavé plyny nebo směsi plynů | ||||
Směs argon-metan | Ar/CH4 | červená | žlutá | šedá |
Vodík-dusík | H2/N2 | červená | červená | zelená |
Vodík | H2 | červená | červená | červená |
Silan | SiH4 | červená | červená | černá |
Vodík-helium | H2/He | červená | červená | šedá |
Deuterium | D2 | červená | červená | bílá |
S výjimkou mikrobiologických laboratoří pro výzkum, vývoj a analýzu, nejsou pro zabezpečení laboratoří stanoveny žádné specifické požadavky. Obecně platí, že laboratoř musí být řádně zajištěna proti vstupu cizích (tj. neoprávněných) osob, proti neoprávněnému nakládání s vysoce toxickými látkami, nežádoucímu pohybu materiálu a osob či průniku nebezpečných látek mimo prostor laboratoře.
Ve školní laboratoři mohou nezletilí žáci a nezletilí studenti provádět laboratorní práce pouze pod přímým soustavným dohledem odpovědné osoby.
Posluchači vysokých škol mohou v laboratoři pracovat s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi pouze po prokazatelném zaškolení odborně způsobilou osobou.
Mladiství žáci a studenti mohou pracovat s vysoce toxickými látkami a s chemickými látkami a chemickými směsmi s nebezpečností:
pouze po prokazatelném proškolení odborně způsobilou osobou a pod jejím přímým soustavným dohledem.
Žáci, kteří ještě nedosáhli 15 let věku, mohou ve školní laboratoři pracovat pouze s potravinami nebo běžně dostupnými přípravky, jejichž používání nebo prodej není nijak omezen.
Mladiství žáci a studenti musí být před zahájením laboratorních prací seznámeni:
Seznámení mladistvých žáků a studentů musí být prokazatelné, konkrétní a srozumitelné a znalosti školených osob musí být ověřeny (např. kontrolním pohovorem nebo písemným testem).
Před začátkem vlastní laboratorní práce musí odpovědná osoba žákům a studentům podrobně vysvětlit pracovní postup a názorně demonstrovat jeho provedení. Tento požadavek je nutné dodržet zejména u žáků, kteří ještě nedosáhli plnoletosti, nebo u studentů, kteří neovládají dokonale český jazyk (např. zahraniční studenti).
Pro účely praktické výuky nebo přípravy na povolání mohou být laboratorní práce prováděny pouze podle bezpečného a didakticky ověřeného pracovního postupu.